Indonésie
Problém neregulované výroby plastů a jejich vliv na životní prostředí je všeobecně známý. V srpnu proběhla jednání na konferenci OSN v Ženevě, ale bez závěrečné smlouvy. Téměř polovina zemí byla proti připravovanému usnesení. Jednalo se především o státy, které těží fosilní paliva. Tyto země upřednostňují investice hospodářský růst před ochranou životního prostředí.
V Ženevě se v srpnu konala konference OSN s cílem dohodnout otázky spojené s produkcí plastů, zastropováním produkce plastů a další otázkami likvidace použitých plastů. 11denní vyjednávání skončilo neúspěchem při vytváření první právně závazné globální smlouvy, která by sloužila jako vodítko pro země při řešení znečištění plasty. Neshody mezi skupinou zemí s ambicemi omezit znečištění plasty omezením výroby a zeměmi produkujícími fosilní paliva, které chtěly, aby se dohoda zaměřila pouze na nakládání s odpady, byly tak široké, že neformální rozhovory mimo vyjednávací místnost nevedly k žádnému kompromisu pro dohodu.
Indonéští ekologové tlačili na vládní delegaci v Ženevě, aby upřednostnila zdraví lidí a zavázala se omezit výrobu plastů. Snížení výroby plastů je jediný způsob, jak zabránit tomu, aby lidé každý měsíc spotřebovávali malé plastové částice v hmotnosti bankomatové karty. Drobné mikročástice výrazně zvyšují riziko onemocnění, včetně rakoviny. Indonéská delegace však odmítla možnost omezení výroby plastů s odkazem na současný Národní střednědobý rozvojový plán (RPJMN), který upřednostňuje plastikářský průmysl s cílem zvýšit investice. Místo toho zástupci vlády prohlásili, že se zaměří na splnění národního cíle zpracovat všech 10 milionů tun plastového odpadu vyprodukovaného v celé zemi, protože šest z 10 plastových odpadních předmětů vyrobených v Indonésii zůstává neošetřeno a ponecháno v životním prostředí jako odpad, čímž se uvolňují mikroplasty, které znečišťují půdu a vodu a jsou později konzumovány lidmi.
Po skončení ženevského setkání ministr životního prostředí Indonésie přislíbil, že přijme konkrétní, měřitelná a inkluzivní opatření k vyřešení problému s plastovým odpadem v zemi. Požádal také o investice ve výši až 21 miliard USD, které by byly vyplaceny na vybudování míst pro likvidaci a zpracování odpadu na podporu tzv. oběhového hospodářství. Svět recykluje méně než 10 procent plastového odpadu. Většina plastů používaných lidmi končí v životním prostředí, plave po desetiletí v oceánu nebo je uložena v zemi, než se o mnoho století později rozloží. Recyklace a oběhové hospodářství se změnily v žargon greenwashingu, který často používají průmyslová odvětví k zakrytí negativních dopadů plastů.
Ekologové jsou znepokojeni faktem, že vláda opět upřednostnila krátkodobé ekonomické úspěchy z potenciálních peněz pocházejících z investic plastikářského průmyslu v zemi před dlouhodobými přínosy, jako je zdraví lidí. Krátkodobé přínosy jsou vyváženy ekonomickými ztrátami způsobenými zdravotními dopady plastů. Svět každoročně trpí ekonomickými ztrátami souvisejícími se zdravím ve výši 1,5 bilionu USD, které jsou způsobeny stále rostoucí produkcí plastů, která by měla do roku 2060 dosáhnout 1,2 miliardy tun. Mnohé země jsou poškozovány dovozem plastového odpadu ze zemí, které se chlubí svým pokrokem v recyklaci plastů a často posílají svůj odpad do zemí globálního jihu, které nemají kapacitu na zpracování tohoto nebezpečného odpadu.
Ženevská jednání znovu připomněla fakt, že ve světě plném plastů nastal čas na vyrovnaný poměr mezi podporou investic a právem na ochranu životního prostředí, v opačném případě hrozí katastrofické dopady na životní prostředí v globálním měřítku.
Zdroj: www.jakartapost.com
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie.
Katar
Katar na začátku prosince oficiálně oznámil založení národní společnosti Qai, která se specializuje na umělou inteligenci (AI). Cílem je vybudovat pokročilé digitální ekosystémy podporující inovace a udržitelný rozvoj.
Kolumbie
Vstup společnosti Tesla na kolumbijský trh představuje zásadní moment pro domácí automobilový sektor, který se již několik let snaží reagovat na globální trend elektrifikace.
Peru
Ekonomické reformy 90. let otevřely v Peru cestu investicím, které během tří desetiletí proměnily suché pobřežní pláně v rozsáhlé sady hroznů, borůvek či avokád. Agroexport dnes patří k nejrychleji rostoucím odvětvím země, přináší místním lidem novou práci, ale prohlubuje spor o vodu a mění sociální strukturu celých regionů. Příběh pouště, která začala plodit, je nepochybně zajímavou inspirací pro jiné země s aridním klimatem. Kromě příležitostí však dynamický rozvoj pouštního zemědělství přinesl jistou míru napětí.
Mexiko
Těžební průmysl v Mexiku výrazně rozšiřuje své ekologické a sociální aktivity. Do správy vody, čisté energie a obnovy přírody se investují stovky milionů dolarů.