V Ženevě se v srpnu konala konference OSN s cílem dohodnout otázky spojené s produkcí plastů, zastropováním produkce plastů a další otázkami likvidace použitých plastů. 11denní vyjednávání skončilo neúspěchem při vytváření první právně závazné globální smlouvy, která by sloužila jako vodítko pro země při řešení znečištění plasty. Neshody mezi skupinou zemí s ambicemi omezit znečištění plasty omezením výroby a zeměmi produkujícími fosilní paliva, které chtěly, aby se dohoda zaměřila pouze na nakládání s odpady, byly tak široké, že neformální rozhovory mimo vyjednávací místnost nevedly k žádnému kompromisu pro dohodu.

Indonéští ekologové tlačili na vládní delegaci v Ženevě, aby upřednostnila zdraví lidí a zavázala se omezit výrobu plastů. Snížení výroby plastů je jediný způsob, jak zabránit tomu, aby lidé každý měsíc spotřebovávali malé plastové částice v hmotnosti bankomatové karty. Drobné mikročástice výrazně zvyšují riziko onemocnění, včetně rakoviny. Indonéská delegace však odmítla možnost omezení výroby plastů s odkazem na současný Národní střednědobý rozvojový plán (RPJMN), který upřednostňuje plastikářský průmysl s cílem zvýšit investice. Místo toho zástupci vlády prohlásili, že se zaměří na splnění národního cíle zpracovat všech 10 milionů tun plastového odpadu vyprodukovaného v celé zemi, protože šest z 10 plastových odpadních předmětů vyrobených v Indonésii zůstává neošetřeno a ponecháno v životním prostředí jako odpad, čímž se uvolňují mikroplasty, které znečišťují půdu a vodu a jsou později konzumovány lidmi.

Po skončení ženevského setkání ministr životního prostředí Indonésie přislíbil, že přijme konkrétní, měřitelná a inkluzivní opatření k vyřešení problému s plastovým odpadem v zemi. Požádal také o investice ve výši až 21 miliard USD, které by byly vyplaceny na vybudování míst pro likvidaci a zpracování odpadu na podporu tzv. oběhového hospodářství. Svět recykluje méně než 10 procent plastového odpadu. Většina plastů používaných lidmi končí v životním prostředí, plave po desetiletí v oceánu nebo je uložena v zemi, než se o mnoho století později rozloží. Recyklace a oběhové hospodářství se změnily v žargon greenwashingu, který často používají průmyslová odvětví k zakrytí negativních dopadů plastů.

Ekologové jsou znepokojeni faktem, že vláda opět upřednostnila krátkodobé ekonomické úspěchy z potenciálních peněz pocházejících z investic plastikářského průmyslu v zemi před dlouhodobými přínosy, jako je zdraví lidí. Krátkodobé přínosy jsou vyváženy ekonomickými ztrátami způsobenými zdravotními dopady plastů. Svět každoročně trpí ekonomickými ztrátami souvisejícími se zdravím ve výši 1,5 bilionu USD, které jsou způsobeny stále rostoucí produkcí plastů, která by měla do roku 2060 dosáhnout 1,2 miliardy tun. Mnohé země jsou poškozovány dovozem plastového odpadu ze zemí, které se chlubí svým pokrokem v recyklaci plastů a často posílají svůj odpad do zemí globálního jihu, které nemají kapacitu na zpracování tohoto nebezpečného odpadu.

Ženevská jednání znovu připomněla fakt, že ve světě plném plastů nastal čas na vyrovnaný poměr mezi podporou investic a právem na ochranu životního prostředí, v opačném případě hrozí katastrofické dopady na životní prostředí v globálním měřítku.

Zdroj: www.jakartapost.com

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie.