Příběh jedné z největších zemědělských proměn současnosti začíná v Peru v 90. letech. Tehdy vláda prezidenta Alberta Fujimoriho zaváděla rozsáhlé liberalizační reformy. Zatímco hlavní pozornost mířila na těžební průmysl, otevírání země pro zahraniční investice postupně přilákalo kapitál do zemědělství. Velcí investoři, ochotní podstoupit riziko, začali využívat techniky, které umožnily obhospodařovat oblasti dosud považované za zcela neúrodné. Pobřežní regiony Ica či Piura, kde se dříve rozprostíraly jen aridní pláně, se postupně proměnily v rozsáhlé ovocné sady.

Rozhodující roli sehrálo řešení nedostatku vody

Instalace moderního kapkového zavlažování a rozvoj zavlažovacích projektů umožnily využít místní klima jako přirozený skleník. Zásah byl natolik výrazný, že kultivovaná plocha v pobřežních oblastech vzrostla o desítky procent. To otevřelo cestu k rychlé expanzi produkce, která i nadále stoupá a zemědělství se tak stává stále významnější součástí peruánské ekonomiky. Mezi lety 2010 a 2024 rostly zemědělské exporty v průměru o 11 procent ročně a v roce 2024 dosáhly rekordních 9,185 miliardy dolarů. Země se tak stala největším světovým exportérem stolních hroznů a borůvek.

Růst agroexportu posílil také pracovní trh

Ekonomické studie ukazují, že vznikla nová zaměstnání s vyššími příjmy, což řadě místních komunit zlepšilo životní podmínky. Mnozí malí farmáři však čelí opačnému vývoji: vyšší mzdy jim komplikují najímání pracovníků a přístup k vodě je pro ně stále těžší. Právě voda se stala největším zdrojem napětí. V suché Ice se musí domácnosti často spoléhat na cisterny, zatímco velké farmy mají vlastní vrty a prioritu v zavlažovacích systémech. Podle místních aktivistů se navíc snižuje hladina podzemních vod, což budí obavy o dlouhodobou udržitelnost.

Napětí roste i kvůli změnám vlastnických poměrů

Část drobných vlastníků pozemky prodává, protože je pro ně obtížné udržet konkurenceschopnost. Zároveň mnohým agroexportní sektor poskytuje stabilní zaměstnání, takže hodnotí jeho přítomnost pozitivně. Peru tak stojí před otázkou, jak skloubit ekonomické přínosy s ochranou zdrojů a spravedlivějším rozdělením vody.

Exportní potenciál

Pro české firmy se otevírá prostor v oblasti zavlažovací techniky, monitoringu podzemních vod, filtračních systémů či technologií efektivního hospodaření s vodou. Rostoucí tlak na udržitelnost může zvýšit poptávku po energeticky úsporných řešeních, přesných senzorech či softwaru pro řízení spotřeby vody. Peruánský agroexportní sektor bude muset v dalších letech investovat do technologií, které umožní optimalizovat produkci a zároveň lépe chránit vodní zdroje.

Autor: Tým CzechTrade Peru

Zdroj: BBC News