Čína
Luxusní značky v Číně reagují na zpomalení trhu posunem od klasických butiků k prodejnám zaměřeným na zážitek, kulturu a digitální interakci. Konceptuální prostory propojují umění, technologie i lokální prvky a stávají se klíčem k udržení zájmu nové generace zákazníků.
Čínský trh s luxusním zbožím patřil během poslední dekády k nejrychleji rostoucím na světě. Obchodní čtvrti v Šanghaji, Pekingu či Kantonu se staly symbolem expanze značek, jako jsou Louis Vuitton, Dior, Gucci nebo Prada. Po období silného růstu však trh v posledních dvou letech zpomalil. Ekonomická nejistota, slabší spotřebitelská důvěra a měnící se preference zákazníků nutí luxusní značky hledat nové způsoby, jak přilákat čínského spotřebitele. Jedním z klíčových směrů je rozvoj konceptuálních prodejen, které staví na zážitku a kulturním rozměru nákupu.
Zatímco tradiční butik nabízel především výběr zboží v reprezentativním prostředí, konceptuální prodejna posouvá nákupní proces do úplně jiné roviny. Nejde jen o to, co si zákazník odnese v tašce, ale o to, jaký zážitek s nákupem spojí. Prodejny proto kombinují klasické obchodní prostory s kavárnami, galeriemi, výstavními expozicemi nebo digitálními instalacemi. Výsledkem je prostředí, které zákazníka vtáhne, umožní mu trávit více času se značkou a nabídne mu něco, co může sdílet se svým okolím – ať už osobně, nebo prostřednictvím sociálních sítí.
Podle odborníků je tento trend reakcí především na preference mladších spotřebitelů. Generace Z a mileniálové už nehledají pouze statusové symboly v podobě loga na kabelce či páru luxusních bot. Větší hodnotu pro ně představuje autenticita, originalita a možnost zažít něco výjimečného. Sdílení zážitků na platformách jako Douyin (čínská verze TikToku) nebo Xiaohongshu je pro ně stejně důležité jako samotný produkt. Konceptuální prodejna jim nabízí přesně to – atraktivní prostor, kde se produkt stává součástí širšího příběhu.
Úspěch konceptuálních prodejen se neměří pouze objemem okamžitého prodeje. Důležité jsou i jiné ukazatele – například jak dlouho zákazník v obchodě stráví, zda se vrací a jak se o značce hovoří v online prostoru. Luxusní značky investují do designu interiéru, uměleckých instalací či speciálních akcí, které posilují emocionální vazbu ke značce. Tento přístup umožňuje udržet loajalitu zákazníků i v době, kdy jejich ochota k nákupům není tak vysoká jako v minulých letech.
Konceptuální prodejny v Číně často pracují i s kulturními prvky, které mají pro místní spotřebitele hlubší význam. Limitované edice s čínskou symbolikou, spolupráce s lokálními umělci nebo propojení s tradičními svátky (např. Lunární nový rok) posilují dojem, že zahraniční značka rozumí místní kultuře. Vedle toho hraje zásadní roli digitalizace – showroomy využívají technologie virtuální či rozšířené reality, aplikace umožňují okamžitý nákup a personalizaci a celý zážitek je snadno přenositelný do online prostředí.
Pro evropské exportéry a výrobce luxusního zboží představuje tento vývoj důležitý signál. Samotná kvalita a tradice značky už nemusí stačit k úspěchu. Klíčem je schopnost nabídnout zákazníkovi komplexní zážitek, který propojuje produkt s příběhem, kulturou a digitálním prostředím. To může znamenat investice do nových typů prodejen, spolupráci s čínskými partnery nebo vytváření unikátních edic určených pouze pro čínský trh.
Z dlouhodobého hlediska lze očekávat, že konceptuální prodejny se nebudou soustředit jen na hlavní metropole, ale rozšíří se i do dalších velkých měst, kde se formuje rostoucí střední třída. Kdo dokáže propojit design, udržitelnost a digitální marketing, má šanci obstát i v době, kdy konkurence na čínském trhu je stále tvrdší.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Čína (Peking).
Zdroj: Reuters
Katar
Katar na začátku prosince oficiálně oznámil založení národní společnosti Qai, která se specializuje na umělou inteligenci (AI). Cílem je vybudovat pokročilé digitální ekosystémy podporující inovace a udržitelný rozvoj.
Kolumbie
Vstup společnosti Tesla na kolumbijský trh představuje zásadní moment pro domácí automobilový sektor, který se již několik let snaží reagovat na globální trend elektrifikace.
Peru
Ekonomické reformy 90. let otevřely v Peru cestu investicím, které během tří desetiletí proměnily suché pobřežní pláně v rozsáhlé sady hroznů, borůvek či avokád. Agroexport dnes patří k nejrychleji rostoucím odvětvím země, přináší místním lidem novou práci, ale prohlubuje spor o vodu a mění sociální strukturu celých regionů. Příběh pouště, která začala plodit, je nepochybně zajímavou inspirací pro jiné země s aridním klimatem. Kromě příležitostí však dynamický rozvoj pouštního zemědělství přinesl jistou míru napětí.
Mexiko
Těžební průmysl v Mexiku výrazně rozšiřuje své ekologické a sociální aktivity. Do správy vody, čisté energie a obnovy přírody se investují stovky milionů dolarů.