Turecko schválilo první klimatický zákon. Zavádí obchodování s emisemi, povinnosti pro průmysl a cíle uhlíkové neutrality do roku 2053.
Peruánský maloobchodní sektor prošel v posledních letech zásadní proměnou. Rostoucí střední třída, měnící se spotřebitelské návyky a expanze moderních prodejních formátů tlačí na tradiční obchodníky a otevřely prostor pro nové strategie. Pandemie urychlila přechod k e-commerce a posílila roli velkých řetězců, které nyní soupeří o zákazníky nejen cenou, ale i dostupností, pohodlím a nabídkou doplňkových služeb.
Německý průmysl čelí rostoucím strukturálním nevýhodám. Strojírenství hlásí historicky největší pokles konkurenceschopnosti.
Na program vláda alokovala 650 milionů liber, aby podpořila zvýšení adopce elektromobilů u retailových zákazníků.
Rumunské ministerstvo financí zveřejnilo druhý balíček fiskálních reforem, který zavádí nové daně pro nadnárodní společnosti, vyšší odvody OSVČ a regulace krátkodobých pronájmů.
Japonské investice do přístavů a dopravních koridorů ve východní Africe mají podpořit otevřený obchod v Indickém oceánu a nabídnout alternativu k čínské iniciativě Pás a stezka.
Od 15. srpna 2025 mohou občané ČR cestovat do Vietnamu bez víz až na 45 dní. Nová pravidla ruší i požadavek na organizované zájezdy.
Zvýšení cen, úspory a snižování počtu zaměstnanců přinesly Deutsche Post 38% růst provozního zisku v oblasti doručování dopisů a balíků na německém trhu.
Brazilská vláda totiž zavádí opatření na podporu postižených exportérů a ta vliv amerických cel výrazně zmírňují.
Turecko zahájilo výstavbu koridoru Dörtyol-Hassa. Projekt zkrátí přepravní trasy a podpoří obchod, logistiku i nové exportní příležitosti.
Studie ukázala, že více než polovina Australanů je frustrovaná zákaznickými AI chatboty. Firmy riskují ztrátu loajality a reputace, přičemž generační rozdíly klientů hrají významnou roli.
V roce 2025 stojí Peru před zásadní výzvou v nakládání s komunálním odpadem. Země produkuje neudržitelné objemy odpadu, přičemž v metropolitní oblasti Limy vzniká denně přibližně 23 000 tun tuhého komunálního odpadu. Odborníci odhadují, že 78 % tohoto množství je technicky recyklovatelných, avšak reálně se zpracují méně než dvě procenta. Rozdíl mezi potenciálem a skutečným využitím odhaluje slabiny v systému – nedostatek třídicích kapacit, nízkou environmentální gramotnost a přetrvávající závislost na neformálních sběračích, kteří tvoří hlavní pracovní sílu v recyklačním řetězci. Státní kroky, jako vydávání nových předpisů, jsou postupné a jejich implementace zůstává pomalá.