Nárůst spotřeby uhlí podtrhuje obtíže při hledání rovnováhy mezi hospodářským růstem a udržitelností životního prostředí. Indie si sice stanovila ambiciózní cíle - dosáhnout 500 GW energetické kapacity na nefosilní paliva do roku 2030 a snížit uhlíkovou náročnost o 45 % - ale přetrvávající závislost na uhlí ukazuje na rozpor mezi politickými cíli a současnými energetickými postupy.

Indie investuje do různých iniciativ, třeba do rozvoje obnovitelných zdrojů energie a podpory elektromobilů, aby tuto mezeru překonala. Cesta k uhlíkové neutralitě však bude vyžadovat značné finanční investice, jejichž výše se odhaduje na více než 10 bilionů dolarů, a společné úsilí o přechod od energetických systémů závislých na uhlí.

Nicméně, obnovitelné zdroje energie nezaznamenaly v posledním desetiletí žádný významný nárůst podílu na celkové vyrobené energii. Podíl elektřiny vyrobené z vodních, solárních, jaderných a dalších obnovitelných zdrojů činil 7 % z celkového podílu. V letech 2014-2015 činil tento podíl 6 %. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie byl v posledním desetiletí vždy nižší než 10 %, a to i přes aktivní tlak indické vlády na obnovitelné zdroje.

Skoro 26 % dodávky uhlí do Indie závisí na dovozu. Tento podíl se však od hospodářského roku 2019-2020, kdy byl na desetiletém maximu 31 %, snížil.  Nejvyšší závislost na dovozu je však u ropy, jež dosahuje celách 89 % a v posledním desetiletí nezaznamenala žádné významné snížení. 

Závěrem lze říci, že ačkoli Indie formulovala jasnou vizi uhlíkově neutrální budoucnosti, současný nárůst závislosti na uhlí poukazuje na složitost tohoto přechodu. Dosažení cíle nulové čisté spotřeby do roku 2070 bude vyžadovat nejen politické závazky, ale také hmatatelné změny ve struktuře výroby a spotřeby energie.

Zdroj: https://www.thehindu.com/

Zpracoval tým zahraniční kanceláře CzechTrade Indie (Bengalúru).