Přímé zahraniční investice do Turecka vzrostly o 58 % a dosáhly 10,6 miliardy dolarů. Největší investoři pocházejí z Nizozemska, Kazachstánu a Lucemburska.
Podle údajů Mezinárodní asociace investorů dosáhl objem přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku za prvních osm měsíců roku 2025 částky 10,6 mld. dolarů. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 58 %. Nejvíce investic směřovalo z Nizozemska, které do turecké ekonomiky vložilo 2,5 mld. dolarů. Následovaly Kazachstán a Lucembursko, oba se shodným objemem 1,1 mld. dolarů.
Země Evropské unie měly v období ledna až srpna 2025 podíl 91 % na celkovém objemu přímých zahraničních investic, zatímco v letech 2002 až 2024 činil jejich podíl 58 %. Mezi hlavní investiční sektory patřil velkoobchod a maloobchod s objemem 2,5 mld. dolarů, informační a komunikační technologie s 1,2 mld. dolarů a výroba potravin také s 1,2 mld. dolarů. V samotném srpnu dosáhly přímé zahraniční investice 1,8 mld. dolarů. Do této částky se započítávají i dluhové nástroje ve výši 137 mil. dolarů a prodeje nemovitostí cizincům za 202 mil. dolarů.
Celkový příliv investičního kapitálu v srpnu letošního roku činil 1,5 mld. dolarů, přičemž 69 % připadlo na sektor informačních a komunikačních technologií. Ten tak potvrdil svou pozici klíčového tahouna investičního rozvoje Turecka. Velkoobchodní a maloobchodní segment si udržel stabilní výkon a a v srpnu přilákal 10 % celkových investičních toků. Největšími investory bylo Lucembursko s 71 % podílem, následované Nizozemskem (14 %), Švýcarskem, Ázerbájdžánem a Irskem (po 2 %).
Rostoucí zájem zahraničních investorů o Turecko potvrzuje důvěru v tamní ekonomiku a její rozvojový potenciál. Posilující tok kapitálu do technologických a obchodních odvětví přináší nové příležitosti i pro české exportéry – zejména v oblasti dodávek ICT řešení, strojírenských technologií a komponent pro spotřební průmysl.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko.
Zdroj: Anadolu Ajansı
Austrálie má nejvyšší počet solárních panelů na obyvatele na světě. Mnohé z prvních instalací nyní dosahují konce své životnosti a země tak čelí prudkému nárůstu solárního odpadu. Projekt financovaný z grantu australské vlády, se zaměřuje na nové metody odstraňování nečistot a získávání vysoce čistých materiálů, zejména křemíku, klíčového prvku pro další výrobu solárních panelů.
Projekt Rail Baltica neboli nadnárodní projekt spojující Estonsko, Lotyšsko a Litvu se standardním evropským rozchodem železnice (1435 mm) a s evropskou železniční sítí (TEN-T) pokračuje kupředu. Realizace projektu jde zatím nejvíce hladce v Estonsku, kde již letos začala výstavba infrastruktury. Ani Lotyšsko a Litva však nezahálí a realizují řadu dílčích kroků, které je přiblíží k Varšavě potažmo dalším evropským metropolím.
Podle aktuálních údajů instalovala země během prvních devíti měsíců roku 2025 rekordních 29,5 gigawattu solární kapacity, čímž překonala dosavadní roční maxima. Tímto tempem se Indie přibližuje svému ambicióznímu cíli – do roku 2030 dosáhnout 500 gigawattů z nefosilních zdrojů. Tento růst je tažen rozsáhlými vládními programy, jako jsou PM Surya Ghar: Muft Bijli Yojana, Production-Linked Incentives (PLI) pro výrobu solárních modulů a intenzivními investicemi do infrastruktury přenosových sítí a skladování energie.
Východní Kalimantan otevřel dveře globální investiční spolupráci. Mahakam Investment Forum 2025 přivedlo do Balikpapanu investory, firmy a vládní zástupce z celého světa.