Peru
V roce 2025 stojí Peru před zásadní výzvou v nakládání s komunálním odpadem. Země produkuje neudržitelné objemy odpadu, přičemž v metropolitní oblasti Limy vzniká denně přibližně 23 000 tun tuhého komunálního odpadu. Odborníci odhadují, že 78 % tohoto množství je technicky recyklovatelných, avšak reálně se zpracují méně než dvě procenta. Rozdíl mezi potenciálem a skutečným využitím odhaluje slabiny v systému – nedostatek třídicích kapacit, nízkou environmentální gramotnost a přetrvávající závislost na neformálních sběračích, kteří tvoří hlavní pracovní sílu v recyklačním řetězci. Státní kroky, jako vydávání nových předpisů, jsou postupné a jejich implementace zůstává pomalá.
Jen Lima a Callao denně vyprodukují 886 tun plastového odpadu, což představuje téměř polovinu celostátní produkce. Pouze 10 % plastů se recykluje, zbytek často končí na skládkách nebo v oceánu. Zákon č. 30884 z roku 2018 sice omezil používání plastů na jedno použití, ale kvůli nedostatečné kontrole se jeho účinek časem vytratil.
Ministerstvo životního prostředí připravuje národní plán zaměřený na snižování výroby plastů a zlepšení jejich recyklace. Plán má vytvořit rámec pro spolupráci státu, průmyslu a občanské společnosti, včetně partnerství se zahraničními firmami.
Recyklace skla je v Peru minimální – odhaduje se, že více než 70 % končí na skládkách. Pro neformální sběrače není ekonomicky atraktivní, výjimku tvoří některé projekty nápojového průmyslu s vratnými obaly.
Recyklace kovů probíhá převážně neorganizovaně, papír se zhodnocuje jen částečně a bioodpad, který tvoří až polovinu městského odpadu, se většinou nevyužívá. Vzhledem k zemědělskému charakteru řady regionů má však využití bioodpadu značný potenciál.
Textilní centrum Gamarra v Limě produkuje více než 5,5 milionu tun textilního odpadu ročně, přičemž polovina je nerecyklovatelná. Pouze 8 % textilního odpadu se v Peru recykluje. Velká část končí na ilegálních skládkách, kde se spaluje, což zhoršuje ekologickou zátěž.
Nízká míra recyklace, chybějící infrastruktura a tlak na zavádění moderních řešení činí z Peru perspektivní trh pro české exportéry v odpadovém hospodářství. Příležitosti jsou v dodávkách třídicích linek, technologií pro zpracování plastů, skla či bioodpadu, ale také v projektech pro formalizaci a digitalizaci sektoru. V případě, že uvažujete vstoupit na peruánský trh, neváhejte oslovit naši kancelář v Limě. Pomůžeme vám vyhledat obchodní kontakty.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Peru.
Zdroj: gov.pe; larepublica.pe
Korejská republika
Zákon vytváří právní rámec pro státní podporu klastrů, infrastruktury a investic v tomto strategickém odvětví.
Gruzie
Mezinárodní letiště v Tbilisi se má v příštích pěti letech téměř zdvojnásobit díky investici 150 milionů dolarů od francouzské skupiny Groupe ADP. Projekt je součástí dohody podepsané v minulých dnech mezi společností TAV Georgia, tj. správcovskou společností v rámci skupiny a státní společností United Airports of Georgia.
Japonsko
Brněnský výrobce elektronových mikroskopů Tescan se stane součástí japonské skupiny Shimadzu. Ta za něj zaplatí zhruba 14 miliard korun. Transakce má urychlit expanzi českých technologií na asijských trzích a posílit přítomnost japonského výrobce na Západě.
Turecko
Turecko v roce 2025 zaznamenalo dosud nejvyšší výkon vývozu. Vývoz zboží a služeb překonal vládní očekávání a potvrdil rostoucí roli země v mezinárodním obchodě.