Maroko
Maroko stojí na prahu rozvoje cirkulární ekonomiky v oblastech, kde dnes chybí infrastruktura i technologie – u textilního odpadu a nápojových kartonů. Pro české firmy se otevírá prostor přinést know-how, pilotní projekty i udržitelná řešení propojující sběr, recyklaci a výrobu nových produktů.
Maroko se v posledních letech stále častěji pouští do diskusí o cirkulární ekonomice, avšak v některých oblastech stojí stále na začátku. Dvě z nich jsou textilní odpad a nápojové kartony – segmenty, kde dnes chybí komplexní infrastruktura, ale kde zároveň leží obrovská obchodní příležitost.
V textilním průmyslu vzniká ročně více než 83 000 tun průmyslových zbytků, od odstřižků látek až po směsi přírodních a syntetických vláken. K tomu je třeba přičíst desítky tisíc tun použitého oblečení, pro které v zemi neexistuje ucelený systém sběru a třídění. Přibližně dvě třetiny textilního odpadu tvoří přírodní materiály, zejména bavlna, zatímco zbytek představují směsi a syntetické materiály. Recyklace se zatím omezuje na několik pilotních projektů – například spolupráci firem Evlox a UNIDO při regeneraci bavlny na nové příze, výrobu izolačních desek ze směsového textilu firmou Novimat nebo kolekce společnosti Vita Couture, která už dnes tvoří 70 % sortimentu z recyklovaných či ekologických materiálů.
Podstatná část odpadu však končí na skládkách nebo se používá jako levná výplň či palivo. Chybí infrastruktura pro sběr a třídění, technologie pro zpracování směsových materiálů i napojení recyklačních procesů na reálný trh s novými produkty. A právě zde může české know-how nabídnout řešení – od technologií na třídění a lisování textilu, přes využití recyklovaných vláken ve stavebnictví, až po školení zpracovatelů a municipalit.
Podobně problematická je situace u nápojových kartonů. Maročané ročně spotřebují 10 až 20 tisíc tun těchto obalů, z nichž drtivá většina – odhadem 95 % – končí ve směsném odpadu. Přestože papírové vlákno z kartonů lze vytěžit, složená vrstva PolyAl (kombinace plastu a hliníku) se zatím nezpracovává vůbec. V zemi neexistuje systém separace, ani kapacity na využití PolyAl, a největší města jako Casablanca, Rabat či Marrákeš se potýkají s jeho rychlým hromaděním.
Příležitost pro zahraniční technologie je zřejmá: dodávky kompletních linek na separaci a recyklaci kompozitních obalů, zavádění pilotních projektů výroby stavebních a interiérových materiálů z recyklátu či poskytování poradenství v odpadovém hospodářství. Maroko aktuálně hledá partnery, kteří nepřijedou pouze prodat stroj, ale dokážou vytvořit udržitelný systém – od sběru, přes zpracování až po výrobu nových, trhem žádaných produktů.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Maroko
Chile
V Chillánu byl uveden do provozu vůbec první závod na výrobu bio-zkapalněného zemního plynu (BioLNG) v Jižní Americe. Projekt vedený společností Lipigas umožní zásobovat více než 270 těžkých nákladních vozidel 100% obnovitelným, uhlíkově neutrálním plynem. Tímto krokem Chile urychluje dekarbonizaci pozemní nákladní dopravy a otevírá prostor pro rozvoj technologií spojených s bioplynem a cirkulární ekonomikou.
Velká Británie
Kyberútok a nedostatek nových modelů brzdil britskou automobilku, ale blížící se výrobní restart otevírá příležitosti i pro české dodavatele.
Jamajka
Hurikán Melissa po sobě zanechal na Jamajce desítky mrtvých, stovky zraněných a rozsáhlé škody. Jamajka nyní hledá granty, investice a zvýhodněné financování, aby se vyhnula komerčním úvěrům, které by mohly ohrozit snahu snížit zadlužení.
Korejská republika
Vláda také vybere státy vhodné pro spolupráci v oblasti kritických nerostů a vloží 100 miliard wonů do fondu na stabilizaci dodavatelských řetězců.