Spojené státy americké
Spojené státy zavádí poplatek 100 tisíc dolarů za víza H-1B. Opatření má chránit americké pracovníky, ale může zasáhnout hlavně technologické firmy a zdravotnictví.
Americký prezident Donald Trump oznámil zásadní změnu v imigrační politice, která míří na program pracovních víz H-1B. Nově bude žádost o tento typ povolení spojena s poplatkem ve výši 100 tisíc dolarů. Podle Bílého domu má opatření omezit nadměrné využívání víz a přimět společnosti více investovat do domácích zaměstnanců. Trump zdůraznil, že Spojené státy nadále potřebují špičkové odborníky, ale pouze za podmínek, které posílí americkou pracovní sílu.
Nové pravidlo podle ministra obchodu Howarda Lutnicka počítá s možností roční platby 100 tisíc dolarů, nebo případně i s jednorázovým poplatkem 300 tisíc dolarů za celé tříleté období. O definitivní podobě systému stále ještě probíhá diskuse s ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Současně Trump představil zcela nový koncept tzv. zlaté karty. Ten umožní výrazně zrychlené vydávání víz těm, kteří si za to připlatí. Pro jednotlivce bude tento poplatek činit milion dolarů a pro společnosti, které se rozhodnou uhradit poplatek za zaměstnance to bude dvakrát tolik.
Kritici upozorňují, že tvrdší podmínky mohou výrazně zasáhnout odvětví, jež na víza typu H-1B spoléhají, a to hlavně technologický a výzkumný sektor nebo zdravotnictví. Ročně se vydá zhruba 65 tisíc víz tohoto typu a dalších 20 tisíc je vyhrazeno pro osoby se vzděláním z amerických vysokých škol. I přesto však poptávka po vízech stabilně převyšuje nabídku.
Nová politika tak ukazuje na snahu Bílého domu omezit přiliv zahraničních pracovníků a současně upřednostnit movitější uchazeče, což by mohlo zásadně změnit podobu amerického pracovního trhu.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade a CzechInvest USA v New Yorku.
Zdroj: CNN
Katar
Katar na začátku prosince oficiálně oznámil založení národní společnosti Qai, která se specializuje na umělou inteligenci (AI). Cílem je vybudovat pokročilé digitální ekosystémy podporující inovace a udržitelný rozvoj.
Kolumbie
Vstup společnosti Tesla na kolumbijský trh představuje zásadní moment pro domácí automobilový sektor, který se již několik let snaží reagovat na globální trend elektrifikace.
Peru
Ekonomické reformy 90. let otevřely v Peru cestu investicím, které během tří desetiletí proměnily suché pobřežní pláně v rozsáhlé sady hroznů, borůvek či avokád. Agroexport dnes patří k nejrychleji rostoucím odvětvím země, přináší místním lidem novou práci, ale prohlubuje spor o vodu a mění sociální strukturu celých regionů. Příběh pouště, která začala plodit, je nepochybně zajímavou inspirací pro jiné země s aridním klimatem. Kromě příležitostí však dynamický rozvoj pouštního zemědělství přinesl jistou míru napětí.
Mexiko
Těžební průmysl v Mexiku výrazně rozšiřuje své ekologické a sociální aktivity. Do správy vody, čisté energie a obnovy přírody se investují stovky milionů dolarů.