Projekt Rail Baltica neboli nadnárodní projekt spojující Estonsko, Lotyšsko a Litvu se standardním evropským rozchodem železnice (1435 mm) a s evropskou železniční sítí (TEN-T) pokračuje kupředu. Realizace projektu jde zatím nejvíce hladce v Estonsku, kde již letos začala výstavba infrastruktury. Ani Lotyšsko a Litva však nezahálí a realizují řadu dílčích kroků, které je přiblíží k Varšavě potažmo dalším evropským metropolím.
Projekt Rail Baltica nemá význam pouze jako dopravní stavba a cesta ke zjednodušení logistiky v rámci železniční dopravy, ale zároveň určitý geostrategický význam. Všechny tři pobaltské země totiž doposud využívají široký rozchod železnice (1520 mm), který jim zůstal jako dědictví Sovětského svazu. Napojení na evropskou síť je tak dalším z kroků, jak se přiblížit Evropě a západu. Jedná se o největší infrastrukturní projekt v Pobaltí za posledních sto let, na jehož financování se kromě zainteresovaných zemí významně podílí Evropská unie.
Počítá se s tím, že trať bude plně dvoukolejná, elektrifikovaná a vybavena moderními systémy řízení. Celková délka železničních koridorů by měla po dokončení jen v Pobaltí dosáhnout 870 kilometrů. Projektovaná rychlost úseků spojujících Tallinn, Pärnu, Rigu, Panevėžys, Kaunas, Vilnius a Varšavu je 249 km/h pro osobní vlaky a 120 km/h pro nákladní vlaky. Náklady na projekt však v posledních letech prudce vzrostly a přiměly státy k přehodnocení některých dřívějších ambicí, což vedlo k jeho rozdělení do dvou fází. V první z nich, která bude stát patnáct miliard eur (379 miliard korun), bude položena jedna kolej místo dvou a zaměří se na nejdůležitější vlakové zastávky. Druhá kolej a další vlakové stanice mají být dokončeny v rámci druhé fáze, jejíž termín dokončení se zatím nestanovil.
Nejdále je ze všech zemí Estonsko, které podepsalo smlouvy se dvěma mezinárodními sdruženími, jež zajistí výstavbu vysokorychlostního koridoru z Tallinnu až na lotyšské hranice. Výstavba hlavní trasy Rail Baltica v Estonsku je rozdělena do dvou samostatných úseků a každý z nich je předmětem samostatné smlouvy se zadavatelem. První zakázku získalo konsorcium firem GRK, Aktsiaselts Merko Ehitus Eesti, NGE CONTRACTING, Sweco a TSO SAS s cenou 394 milionů eur (9,9 miliardy korun), druhou pak konsorcium vedené polskou společností Budimex. Kontrakt má hodnotou 332 milionů eur (8,3 miliardy korun). Dokončení je plánováno na rok 2030.
V této souvislosti Estonsko (konkrétně provozovatel železniční dopravy firma Elron) plánuje pořídit 6 elektrických vozů (EMU) standardního evropského rozchodu (1435 mm), s napájením 25 kV AC. Každý vůz zhruba 100 m dlouhý, s maximální rychlostí 200 km/h a cca 200 místy k sezení. Tendr aktuálně probíhá a jeho podmínky jsou specifikovány na webu https://elron.ee/en/rollingstock/RailBaltica
V Lotyšsku byl původní termín pro dokončení rok 2030, ale již nyní je jasné, že bude posunut minimálně do roku 2035. Dochází k navyšování nákladů oproti původnímu plánu a problémy s financováním. V této souvislosti Lotyšsko pracuje na zjednodušení a zlevnění některých technických řešení. Zároveň nejsou vyřešena všechna povolení, odkupy pozemků a další administrativní záležitosti. Práce probíhají zatím jen na jižní části v okolí města Iecava. Výstavba úseku o délce 230 kilometrů probíhá pod vedením konsorcia ERB RAIL. Hodnota této zakázky činí 3,7 miliardy eur (92,8 miliardy korun) a její dokončení se plánuje na rok 2032.
ERB Rail JV PS (ERB Rail) je registrován v Lotyšsku a byl založen třemi předními evropskými inženýrskými a stavebními společnostmi v oblasti silniční, železniční dopravy, ocelových konstrukcí a velkých betonových konstrukcí: Eiffage Génie Civil SAS (Francie), Budimex SA (Polsko) a Rizzani de Eccher SpA (Itálie). Konsorcium identifikovalo celkem 425 společností jako potenciální partnery a subdodavatele, z nich se 222 zaregistrovalo na platformě pro zadávání veřejných zakázek, kde ERB Rail registruje obchodní partnery. Celkem 85 % z nich, tj. 189, je z Lotyšska. Výstavba Rail Baltica se tak v Lotyšsku stává důležitou platformou pro regionální podnikání. Možnost registrace na webu konsorcia je ale otevřena všem firmám.
V Litvě je projekt na podobné úrovni jako v Estonsku a stále se počítá s termínem dokončení hlavního koridoru v roce 2030. Prodloužení trati do Vilniusu bude realizováno pravděpodobně až po tomto termínu. V Litvě se hovoří o plánu na nákup 10-14 nových osobních vlaků, ale detaily zatím nebyly oficiálně zveřejněny.
Na webu https://www.railbaltica.org/ je možné najít aktuálně vypsané tendery a zároveň archiv již realizovaných, zároveň se dozvědět aktuální novinky a všechny další podrobnosti k projektu.
Autor: zahraniční kancelář CzechTrade Pobaltí.
Zdroj: Rail Baltica a lokální média
Austrálie má nejvyšší počet solárních panelů na obyvatele na světě. Mnohé z prvních instalací nyní dosahují konce své životnosti a země tak čelí prudkému nárůstu solárního odpadu. Projekt financovaný z grantu australské vlády, se zaměřuje na nové metody odstraňování nečistot a získávání vysoce čistých materiálů, zejména křemíku, klíčového prvku pro další výrobu solárních panelů.
Přímé zahraniční investice do Turecka vzrostly o 58 % a dosáhly 10,6 miliardy dolarů. Největší investoři pocházejí z Nizozemska, Kazachstánu a Lucemburska.
Podle aktuálních údajů instalovala země během prvních devíti měsíců roku 2025 rekordních 29,5 gigawattu solární kapacity, čímž překonala dosavadní roční maxima. Tímto tempem se Indie přibližuje svému ambicióznímu cíli – do roku 2030 dosáhnout 500 gigawattů z nefosilních zdrojů. Tento růst je tažen rozsáhlými vládními programy, jako jsou PM Surya Ghar: Muft Bijli Yojana, Production-Linked Incentives (PLI) pro výrobu solárních modulů a intenzivními investicemi do infrastruktury přenosových sítí a skladování energie.
Východní Kalimantan otevřel dveře globální investiční spolupráci. Mahakam Investment Forum 2025 přivedlo do Balikpapanu investory, firmy a vládní zástupce z celého světa.