Tyto služby jsou v omezeném režimu dostupné od letošního dubna, a to v Tokiu, Kjótu a částech prefektur Kanagawa a Aiči. Službu nicméně mohou řidiči, kteří své vozidlo zaregistrovali u některého z operátorů taxi služeb, nabízet pouze ve všední dny, a systém je tak ve srovnání s jinými západními trhy výrazně regulovaný.

Ani konzervativní nastavení pravidel však japonské uživatele nepřesvědčilo o výhodách ride sharingu. Zájem o tento typ služby ve zmíněném průzkumu projevilo pouze 18,3 % z tisícovky respondentů. Jako možné nevýhody dotazování nejčastěji uváděli možnost trestného činu (31,1 %), nedostatečnou kvalitu zákaznické podpory (28,5 %) či obavu o bezpečnost jízdy (22,9 %).

Kromě obav o bezpečnost a kvalitu jízdy je nicméně hlavní příčinou nízkého zájmu o ride sharing prostý fakt, že japonské taxi služby mají na rozdíl od řady jiných zemí velmi dobrou reputaci a zákazníci nemají potřebou hledat alternativu. Opět tak platí, že ne vždy lze aplikovat úspěšný byznys model ze zahraničí a očekávat jeho úspěch i na tak odlišném trhu, kterým Japonsko bezesporu je.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.

Zdroj: Mainichi