Ukrajina
Ozbrojený konflikt se stal pro ukrajinský průmysl nejen zkouškou přežití, ale také silným katalyzátorem inovací. Navzdory ztrátám a rizikům podniky investují do nových technologií, produktů a řešení - zejména v bezpečnosti a obraně.
V letech 2021–2024 se počet inovačně aktivních podniků v ukrajinském průmyslu zvýšil z 453 na 627, přičemž jejich podíl vzrostl z 9,6 % na 16,2 %. Během tohoto období se objem prodeje inovativních výrobků zvýšil 3,8krát – z 36,8 mld. hřiven na 138,7 mld. – a jejich podíl na celkovém průmyslovém prodeji vzrostl z 0,9 % na 3 %.
Nejrychlejší růst vykazují středně a vysoce technologicky náročná odvětví – zejména strojírenství, farmaceutická výroba a produkce elektrických zařízení. V segmentu výroba ostatních dopravních prostředků se úroveň inovační aktivity během tohoto období prakticky zdvojnásobila: z 24,1 % na 48,2 %. To přímo souvisí s vývojem specializovaného vybavení pro obranné síly: od upravených podvozků se zvýšenou průchodností terénem až po použití vysoce pevných materiálů a moderní elektroniky.
Farmaceutický průmysl také vykazuje vysokou úroveň inovací: v roce 2024 byla téměř polovina podniků v tomto odvětví inovační aktivní. To zahrnuje jak vývoj zaměřený na zvládání současných vojenských hrozeb, tak i pokračování předválečných výzkumných projektů, investice do digitalizace a nové lékové formy.
Pozitivní trend lze pozorovat také v potravinářském a lehkém průmyslu. Výrobci potravin vyvíjejí řešení, která zajišťují dlouhou trvanlivost, snadné použití a vysokou energetickou hodnotu – zejména s ohledem na potřeby armády. Textilní a lehký průmysl zavádí nové materiály a technologie, od organických a recyklovaných vláken až po inteligentní textilie.
Současně však Ukrajina zaostává za evropskými ukazateli. V EU je inovativních více než polovina podniků, zatímco na Ukrajině je tento podíl výrazně nižší. Vědecká náročnost HDP se drží pod úrovní 1 %, zatímco v předních evropských zemích přesahuje 3 %.
Průzkum podniků, který provedl ukrajinský Národní institut pro strategická studia, ukazuje na překážky: nedostatek investic, vysoké kapitálové náklady, zastaralá výrobní zařízení, nedostatečná ochrana duševního vlastnictví, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a obtíže s komercializací výsledků vývoje. Podnikatelé se rovněž potýkají s nedostatkem cílené státní podpory inovací – ať už jde o grantové programy, daňové pobídky, nebo o možnost účastnit se veřejných zakázek.
V roce 2025 byl rozvoj inovací na Ukrajině významně posílen několika klíčovými událostmi, které prokázaly zralost a odolnost technologického ekosystému. Na mezinárodním fóru IT Aréna 2025 ve Lvově ukrajinské startupy představily novou generaci řešení v bezpečnosti, umělé inteligenci či automatizaci výroby. Dokázaly přilákat rekordní objem investic a uzavřít řadu dohod s mezinárodními fondy. Na mezinárodním fóru se vystavovaly rovněž české podniky a startupy a měly možnost navázat obchodní kontakty s ukrajinskými partnery.
Významně se posílila i evropská podpora. V rámci programů European Innovation Council podalo v roce 2025 žádost o grantové financování 349 ukrajinských startupů a malých a středních podniků, což představuje historicky nejvyšší účast Ukrajiny v inovačních schématech EU.
Ukrajinské prostředí rizikového (venture) kapitálu navíc posílilo zřízení nového fondu Flyer One Ventures, který podporuje startupy ve střední a východní Evropě, včetně ukrajinských týmů.
Souběžně s tím vznikl silný klastr technologií dvojího užití, kombinující civilní a obranné aplikace: od systémů pro detekci hrozeb a bezpilotních platforem až po energetické mikrosítě. V roce 2025 se toto odvětví stalo jedním z motorů růstu, což potvrzuje, že ukrajinské inovace jsou schopny reagovat na výzvy a vytvářet technologická řešení pro budoucnost.
Zpracoval tým pracovníků kanceláře CzechTrade Ukrajina (Kyjev).
Zdroj: https://niss.gov.ua/
Maďarsko
Maďarský Národní asociace pro ochranu spotřebitele (FEOSZ) vytváří nový certifikát pro internetové obchody. Cílem je, aby se spotřebitelé setkali s co největším počtem e-shopů, které ve všech ohledech dodržují zákonné povinnosti, a navíc mají spotřebitelsky vstřícný přístup.
Turecko
Turecko v roce 2026 zavede prodej emisních povolenek a dále posílí obnovitelné zdroje. Také se chystá uvést do provozu jadernou elektrárnu Akkuyu a zdvojnásobí těžbu plynu
Srbsko
Po desítkách let plánování a odkladů by se srbské hlavní město konečně mělo dočkat vlastního metra. Ambiciózní projekt Belgrade Metro má výrazně zlepšit veřejnou dopravu a zmírnit dopravní zácpy ve městě, jež dosud žádné podzemní dráhy nemá. Dle nedávného prohlášení srbského ministra financí Siniši Maliho by měla být první linka bělehradského metra dokončena v roce 2030.
Velká Británie
Baby Defender pro rok 2027 má rozšířit nabídku značky a otevřít nové dodavatelské příležitosti.